Buňka - seznamte se
Všechny živé organismy se skládají z buněk. Buňka je základní jednotkou života, která je zodpovědná za život a fungování organismů. Buňky jsou obklopené membránou - je to jedna z nejdůležitějších částí buňky, energii pro nás vyrábí mitochondrie a dále se uvnitř nachází jádro s genetickou informací (DNA). Tyto hlavní části nás zajímají a povíme si, proč jsou důležité.
Co je to DNA?
DNA neboli deoxyribonukleová kyselina, je molekula nesoucí genetickou informaci. Geny jsou tedy segmenty DNA a nesou konkrétní informaci. Zjednodušeně řečeno geny určují naše fyzické i psychické rysy. Ale samotná přítomnost genu v naší DNA ještě nic neznamená, důležitá je míra aktivity genů. Pokud je gen "vypnutý", jako by v buňce vůbec nebyl. Pro nás je důležité vědět, že zapínání / vypínání genů můžeme ovlivňovat my sami, a to prostřednictvím našeho životního stylu. Takže do určité míry my sami ovlivníme, zda onemocníme.
Můžete namítnout: "A co dědičnost?" Na tom, jaké geny jsme zdědili od svých rodičů, sice záleží, nicméně to, co s nimi uděláme, už máme ve svých rukou jen my sami.
Věda, která se tímto zabývá, je epigenetika.
Mezi epigenetické faktory patří kromě pohybu třeba výživa, kouření, toxiny, stres nebo spánek. To vše může ovlivnit aktivitu genů v naší DNA, a jejich prostřednictvím pak i naše zdraví, fyzickou nebo duševní kondici či rychlost stárnutí.
Mitochondrie
Mitochondrie jsou malé organely uvnitř každé buňky a jejich hlavním úkolem je přeměňovat sacharidy a tuky na energii v procesu známém jako metabolismus. A potřebují k tomu také kyslík.
Jsou to ve skutečnosti bakterie, které se vyvinuly z prvních organismů dýchajících na Zemi kyslík. Mitochondrie mají svou vlastní DNA, odlišnou od té naší. My máme 24 000 genů, mitochondrie pouze 38, ale hodně důležitých. Mají na starosti mj. řízení procesu buněčné smrti (apoptóza). Když vše funguje správně, staré nebo poškozené buňky přesně vědí, kdy mají zemřít, aby je mohly nahradit nové a zdravé buňky. Když však proces nefunguje správně, buňky se dělí chybně, neví, kdy mají zemřít a výsledkem je rakovina.
Buněčná membrána
Buněčná membrána neboli plazmatická membrána je tenká vrstvička ohraničující každou buňku v lidském těle. Nejdůležitější funkcí buněčné membrány je její schopnost určovat, které látky mohou přicházet do buňky a jaké mohou buňku opouštět. Na to musí být dostatečně měkká a propustná.
Pokud je buněčná membrána tvrdá a špatně propustná, buňky jsou špatně vyživené a ani odpadní látky se nedostanou z buňky ven. Tento proces lze také ovlivnit. Jak?
Buněčná membrána se skládá hlavně z lipidů - mastných kyselin a je potřeba zajistit jejich správný poměr. To ovlivníme naší stravou. Pokud přijímáme nadbytek omega - 6 mastných kyselin, buněčná membrána je tužší a méně propustná. Naopak dostatečný příjem omega - 3 mastných kyselin nám zajistí propustnou buněčnou membránu.
Ten správný poměr je: omega-6 : omega-3 = 3:1 a méně.
Bohužel průměrný Evropan přijímá velký nadbytek omega-6 mastných kyselin ve své stravě a dostává se na poměr 15:1 a více.