#1 Imunitní systém

Zdraví máme jen jedno, proto je důležité o něj pečovat. Nadměrná přecitlivělost nebo naopak snížená obranyschopnost umí pořádně zamávat s naším zdravím, jehož hlavním zdrojem je naše imunita. Abychom si ji však dokázali chránit a udržet, musíme jí rozumět.

Pokud chcete porozumět tomu, proč někdo onemocní a jiný zůstává zdravý, musíte znát aspoň něco málo o tom, jak funguje imunitní systém. Potom lépe pochopíte, jak mu pomoct a podpořit ho. V tomto článku se pokusím shrnout a zjednodušit základní poznatky o našem imunitním systému tak, aby bylo vše lehce pochopitelné.

Lidé z mé generace, když chodili do školy (80. - 90. léta minulého století), měli mezi spolužáky maximálně jednoho se sennou rýmou. A když se podívám do třídy našich dětí – stěží se najde dítko, které nemá na něco alergii. Ten rozdíl je opravdu velký a viditelný. A stačilo k tomu pár let…

Imunitní systém hlídá a chrání naše tělo 24 hodin denně. Oslabit ho může mnoho věcí, např. stres, špatná strava, nedostatek spánku, degradují ho určité léky, tabák i alkohol, vyčerpávají ho zimní měsíce a nedostatek slunce.

"Naše zdraví a rovnováha souvisejí s tím, jak funguje náš imunitní systém." MUDr. David Frej  

Měli byste také vědět, že ve skutečnosti máme dva odlišné, vzájemně propojené imunitní subsystémy. Adaptivní a vrozený imunitní systém.

Adaptivní imunitní systém

 – ten má paměť, je silný, sofistikovaný a vysoce specifický, ale jeho reakce je zpočátku pomalá. A také je až ve druhé linii naší obranyschopnosti.

Vrozený imunitní systém

- ten je naší první obrannou linií a je evolučně starší. Jeho klíčovými buněčnými složkami jsou makrofágy, neutrofily a NK-buňky. Spatří-li makrofág bakterii, pokusí se ji strávit/zničit. Když NK-buňky rozpoznají virem infikovanou nebo rakovinnou buňku, zabijí ji. Je tedy rozumné zajistit, aby náš vrozený imunitní systém pracoval co nejefektivněji.

Vrozený imunitní systém má 7 podsystémů

• Fyzikální bariéry proti infekcím – kůže a kyselé prostředí žaludku
• Strukturální systémy vytlačující mikroby – odlupování kožních buněk, hlen lemující dýchací trakt, sliny omývající zuby
• Imunitní buňky včetně makrofágů, NK-buněk a neutrofilů - jsou aktivní ve všech tkáních
• Antimikrobiální peptidy a proteiny
• Rozpouštěcí činitele jako doplňky – peroxid vodíku a kyselina chlorná
• Imunitní enzymy jako laktoperoxidáza (LPO) se schopností zničit mnohé patogeny – chrání oči, uši, nos, krk, dýchací, gastro urogenitální trakty i mléčné žlázy
• Mikrobiom

Proč jsou naše imunitní systémy dnes více oslabené?

Imunitní systém může oslabit mnoho věcí, mj. stres, špatná strava, nedostatek spánku, znečištěné prostředí, kouření nebo alkohol. Také jej degradují léky jako steroidy a většina léků proti rakovině. Vyčerpávají ho zimní měsíce, kdy je nedostatek slunce, téměř celodenní pobyt v uzavřených prostorách, nedostatek pohybu.

Hodně věcí můžeme ovlivnit my sami, některé můžeme alespoň eliminovat, ale postupně můžeme dělat kroky, které povedou k silnému a vyrovnanému imunitnímu systému.

Přehnaná hygiena

Nedávné studie ukázaly, že vrozený imunitní systém se přizpůsobuje nutnosti čelit neustálým výzvám a reaguje na ně zvyšováním své pohotovosti a účinnosti.

Ale my mu odepíráme možnosti učit se. A to nadměrnou hygienou a nadměrně desinfikovaným prostředím, používáním (dnes už opravdu nadměrným) pesticidů a hnojiv. Tím naše imunitní buňky slábnou, ztrácí rovnováhu a jsou tak náchylnější k reakci na běžné neškodné látky, jako je pyl. Pak tady máme samé alergie a astma.

Téma nadměrné hygieny – o tom se psalo vždy i v dobách minulých, až koronavirová pandemie to posunula na zcela jinou, mnohdy nesmyslnou, úroveň. Také téma používání pesticidů je široké, ale tento článek se problematikou podrobně nezabývá, ale má upozornit a předat informace. A protože žijeme v této době s různými výdobytky moderní civilizace, jako je i používání průmyslových hnojiv a postřiků, které nám něco berou, je potřeba se o toto zajímat a hledat přístup, jak vybalancovat vliv na naše zdraví.

"Vystavení se různým mikroorganismům a parazitům v raném dětství je důležité. Přehnaná péče a čistota dětem škodí, říká se tomu hygienická hypotéza." RNDr. Václav Hořejší, CSc.

V dobách předtím, než se na potravinářské plodiny začaly běžně rozprašovat fungicidy, bylo téměř vše, co jsme jedli, kontaminováno kvasinkami a plísněmi. To byl jeden z hlavních faktorů, které udržovaly náš vrozený imunitní systém na maximální kapacitě. V buněčných stěnách plísní a kvasinek se před érou postřiků běžně vyskytovaly molekuly zvané 1,3/1,6 beta glukany. Naše imunitní buňky se je naučily rozpoznávat, rychle reagovat a tím nás chránit. Ale v naší "moderní" stravě tyto "spouštěče" imunitního systému chybí.

Dalším faktorem je "moderní" mikrobiom, který poškodila naše průmyslová strava. O tomto tématu se více dočtete zde.

Dalším důvodem vzestupu alergií, astmatu, nádorových onemocnění apod. je problém s podvýživou.

Co je moderní podvýživa (typ B)

O této podvýživě se píše stále častěji – možná jste už to někde četli. Když se o tomto zmíním ve svém okolí, moc lidí tomu nevěří a stále si myslí, že díky pestré stravě v bio kvalitě se jich to netýká. Pravdu mají jen částečně – podrobně je toto téma rozebrané zde.

Nejedná se tedy o podvýživu spojenou s hladovějícími lidmi v rozvojových zemích. Typ B se vyskytuje u lidí v průmyslových společnostech, kteří mají nadbytečný příjem kalorií, ale nedostatečný příjem vitamínů, minerálů a fytonutrientů. To způsobuje metabolické hladovění a chronické záněty. Je to nutričně chudá strava.

Ve skutečnosti se dysnutrice stala celosvětově hlavní příčinou předčasné smrti.*3

Konzumujeme stále rostoucí množství průmyslových, ultrazpracovaných potravin, které mají hodně kalorií a nízký obsah živin. Na nedostatek mikronutrientů a fytochemikálií velmi citlivě reagují imunitní buňky, naše tělo je nevyživené a imunitní systém oslabený.

Je to trochu paradox, ale jedním z důvodů, proč má mnoho lidí nedostatek velkého množství živin je, že nejíme dostatečně. Dostatečně pestře a nutričně vyváženě.

V USA se dělala studie*1 nemocničních pacientů. 60% přijatých pacientů bylo podvyživených, u 30-40% z nich byla podvýživa tak závažná, že způsobila lymfopenii (způsobuje to závažnou imunosupresi a vysoké riziko získání infekce v nemocnici).

Zneužívání antibiotik a vzestup "superbakterií"

Opět dám příklad z mého dětství – jako dítě jsem antibiotika žádná nedostala, angína se léčila doma, při horečce mě balili do studeného prostěradla, zahnisané dutiny se napařovaly inhalací heřmánku a pokud to nepomohlo, šlo se k lékaři, který je pomocí velké jehly proplachoval (no bylo to sice drsné, ale obešlo se to bez antibiotik).

Ale moderní doba je rychlá, nemáme ani čas stonat. Rychle pro antibiotika. Často zbytečně. 2x ročně je už bráno jako standard. No teda.

Často se antibiotika předepisují zbytečně nebo nevhodně. Nadužívání antibiotik nevyhnutelně vede k odolnosti proti nim. To už dnes vidíme často – jedna dávka nezabrala, nasadí se další a mnohdy za měsíc zase…

Pokud je teda antibiotikum předepsáno správně, může se zde skrývat další problém. Pokud je podáno v nízké dávce nebo se občas zapomene nebo není-li dokončená celá dávka, bakterie, které byly vůči tomuto antibiotiku odolnější, přežijí ve větším počtu a mezi jejich potomky přežívají ti s největší odolností. A takto se vyvinou "superbakterie". A už se otevřeně pár let mluví o tom, že účinná antibiotika dochází.

Prim. MUDr. V. Adámková (Všeobecná fakultní nemocnice, pracoviště Klinické mikrobiologie – ATB centrum) poskytuje na téma selhávání antibiotik rozhovory, jeden z nich si můžete přečíst zde.

Ještě závažnější je zjištění, že selhávají i tzv. antibiotika poslední záchrany.*2

Pokud nám mají antibiotika pomáhat, je také nezbytné mít fungující imunitní systém. Protože antibiotikum nezabije všechny patogeny. Může nám výrazně pomoci, ale pokud nechcete další a další dávku antibiotik, musíte mít svůj imunitní systém v kondici. A nás zajímá, jak imunitnímu systému pomoct, aby vše zvládl.

Stres

Zvládání stresu je pro zdravý imunitní systém nezbytné. Ve stresových situacích vylučují naše nadledvinky hormon kortizol. Akutní stres může být velice produktivní a v dávných dobách nám pomáhal k přežití. Ale když je produkce kortizolu vysoká a trvalá, jako je tomu u chronického stresu, funkce imunitního systému je potlačena.

V dnešní době jsme zatěžováni mnoha stresujícími situacemi, rodinnými problémy, existenčními starostmi … nadbytečný stres je pro organismus škodlivý, přináší deprese a hypertenzi, snižuje imunitu a plodnost, snižuje regeneraci DNA, svalových i mozkových buněk.

Takže k péči o naše zdraví patří také naučit se eliminovat nadměrný stres. Ideální je pro to pohyb, vyvážená strava na dostatek mikronutrientů, meditace, koníčky, zdravé sociální vazby apod.

Dálková doprava

Může se to zdát jako zanedbatelné, ale neustálé dojíždění kamkoli, soustavné ranní a odpolední zácpy, ať už na cestách nebo v přeplněném MHD … to jsou pro většinu z nás stresující podmínky, které si už nepřipouštíme.

Přelety na dlouhé vzdálenosti – zde je náš imunitní systém vystaven vyšším úrovním ionizujícího záření, což s uzavřeným prostorem přispívá ke zvýšenému riziku infekcí. Jeden transatlantický let vás vystaví stejnému množství záření jako 2 rentgenové snímky.

Také rychlé globální cestování znamená, že každý den cestující po celém světě "pašují" infekční činitele.

Chřipka a nové viry

Ve 20. století došlo ke třem pandemiím chřipky a k dalším zase dojde. Po 30 letech se mění genetické složení viru chřipky natolik, že již nevzniká imunita vytvořená při předchozí expozici.

Antibiotika jsou při léčbě virových infekcí neúčinná, takže hodně bude záležet, jak zdravý máme náš imunitní systém.

Nejedná se pouze o chřipkové viry, před kterými se musíme mít na pozoru. Objevují se nové viry, které pocházejí ze zvířecích druhů a v určitém okamžiku "přeskočí" na člověka. Je to dáno tím, jak se lidské populace rozrůstají a zvěř přichází o svoje původní teritoria.

Jedná se např. o: ebolu, horečka dengue, MERS, SARS, Zika, horečka chikungunya aj.

Shrnutí

Cílem článku je předat základní informace a vzbudit zájem a ochotu investovat do silného a odolného imunitního systému.

Ideální postup zahrnuje stravu bohatou na ovoce, zeleninu, mastné ryby a celozrnné potraviny. Mělo by k němu patřit dostatečné množství spánku, rozumná míra cvičení a snížení stresu.

Na vrcholku pyramidy by neměl chybět dobře sestavený výživový doplněk, který podporuje základní širokospektrální podporu potřebnou pro optimální imunitní zdraví.

A patřit by sem měly také ty zásadní živiny, které posilují a vylepšují vrozený imunitní systém: 1,3/1,6 beta glukany, směsná probiotika, živiny a mikronutrienty potřebné pro laktoperoxidázu (LPO).

Více na toto téma v pokračování článku.

*1 Malnutrition and clinical outcomes: the case for mediical nutrition therapy. J Am Diet Assoc 1996 apr.
*2 https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/who-varuje-pred-hypervirulentni-bakterii-ktera-odolava-antibiotikum-problem-se-tyka-i-ceska-351836
*3 GBD 2013 Risk Factors Collaborators et al.